Jaký byl letošní masopust?

Veselý, pestrý, rozpustilý, prostě tradičně vydařený! Velkou starost působilo organizátorům ze spolku Strozzi počasí, vždyť mnoho dní předem propršelo a také předpověď na následující týden nebyla příznivá. Jako zázrakem však v sobotu 10. února nepršelo a co víc, kolem poledne vykouklo i sluníčko a docela pěkně hřálo. Komu za to pěkné počasí poděkovat? Snad se pan farář přimluvil u svatého Petra!

A jak to tedy letos všechno bylo? Už časně ráno začali zaměstnanci řeznictví pana Lumíra navážet do stánku před zámkem masopustní pochoutky a pivovar Jungberg přivezl soudky s pivem. Kolem osmé hodiny se začali scházet účinkující muzikanti, zpěváci a tanečníci. Přijeli opět přátelé z folklórního souboru Barunka z České Skalice i dudák Michael Pospíšil. Oblékli kostýmy a posilnili se na dlouhou cestu městem.

O 9. hodině vyšel od zámku pestrý a veselý průvod, který opět vedl laufer Pavel. Sešlo se již tradičně mnoho lidí místních i přespolních. První zastávka byla na náměstí u pekárny "Náš chléb", kde byli účastníci pohoštěni výbornými koláčky a kalíškem pro zahřátí. Další na řadě byla knihovna, v níž se opět usídlil velký slaměný kohout, který zde knihovnicím působil problémy. Kohout byl statečnými maškarami uloven, posazen na vozík a vezen na zámek k závěrečnému ortelu. Knihovnice Hanka předala něco k zakousnutí a byla odměněna tanečkem s medvědem Jirkou, kterého ani medvědářka Štěpánka nedokázala udržet. A pak už se všichni přesunuli před radnici, kde bylo potřeba vyžádat souhlas k masopustnímu veselí. Souhlas a klíč od města místostarostka Jana lauferovi nakonec předala, ačkoliv maškary nechtěly slíbit, že "se budou vzorně chovati a škody nečiniti". Paní Jana pak plnými hrstmi rozhazovala mezi přítomný lid zlaťáky a přidala na cestu i něco pro zahřátí. Od radnice se šlo na faru, kde otec Filip tradičně naléval účastníkům výbornou mandlovici, třebaže mezi maškarami bylo i mnoho hříšníků. Hospodyně nabídla výborné koláčky z farské kuchyně. Průvod se pak vydal na další cestu Komenského ulicí a zastavil u Hořické cukrárny, kde byli účastníci počastováni koláčky a kořaličkou. Odtud už to bylo jen pár kroků k Nové vinotéce, před níž paní Růženka nalila příchozím čistého vína. Zvláště přítomný Bakchus si velmi liboval. Po písničce a tanečku se šlo dál až k potravinám Švamberk, kde se jen zaprášilo po výborných koblihách. Další zastávka pak byla u městského muzea. Tady už účastníky vyhlížely muzejnice Martina s Blankou a nabídly výborné preclíčky. A pak už to bylo coby kamenem dohodil k vinotéce paní Jany v Levitově domě, zde již tradičně čekal výborný svařák. K zámku se vrátili všichni účastníci posilněni a veselí. Program pak pokračoval staročeskými zvyky – porážení kobyly a tlučení kohouta a děti si mohly vyzkoušet hod jitrnicí na cíl. Ve stáncích už bylo připraveno bohaté zabíjačkové pohoštění, jitrnice i tlačenka mizely přímo před očima a hořické pivo teklo proudem. Závěr programu patřil posezení s country a trampskými písničkami.

Masopust se vydařil nejen díky počasí, ale i díky účinkujícím, organizátorům a v neposlední řadě také díky hořickým i přespolním sousedům, kteří se přišli pobavit. A děkujeme také všem, kteří cestou přispěli k občerstvení znavených maškar, aby úspěšně došly do cíle.

autor článku: Oldřiška Tomíčková